Vystoupení svědků ve štvanici na soudce Roberta Fremra ukazuje, že soudce může svým rozhodováním vyvolat na duších svých obětí jizvy, jež bolí ještě po desetiletích. Oběti budou jistě vzpomínat také na soudce Krajského soudu v Brně Aleše Novotného a jej doprovázejících žalobců Radka Mezlíka a Aleše Sosíka.
Sporná je kvalita
rozsudků, jimiž zmíněná trojice vyvolala úkorné pocity odsouzených. Právníci
některých obětí přezkoumali prvostupňový rozsudek v kauze „solárních podvodů“
podnikatelského klanu Zemků a vyjádřili se k celému vedení řízení a k
odůvodnění rozsudku kriticky.
Z jejich rozboru
především vyplývá, že nešťastný byl již způsob vedení přípravného řízení.
Státní zástupci s chutí využívali v neprospěch obviněných možnost obracet se s
různými procesními návrhy na ten soud ve svém obvodu působnosti, u něhož mohli
očekávat vstřícnost. Hodnotu důkazů, získaných za těchto podmínek, zpochybňuje
skutečnost, že Ústavní soud v r.2016 vyslovil ústavním nálezem protiústavnost
těchto praktik. Ovšem v té době již řízení dospělo k prvostupňovému rozsudku a
nálezy Ústavního soudu nemají retroaktivní účinek. Senát soudce Aleše Novotného
je proto uznal za plnohodnotné a stavěl na nic své odsuzující závěry.
Vznikla také pochybnost,
zda byl Aleš Novotný zákonným soudcem v tomto procesu. Nepodařilo se ji ale
potvrdit ani vyvrátit, protože místopředseda soudu, který měl rozhodování o
přidělování případů ve své pravomoci, zemřel a nenašla se žádná dokumentace, s
jejímž použitím by bylo možné záhadu rozluštit. Potíž způsobila skutečnost, že
k přidělování případů senátům sloužila tři „kolečka“ a obhajoba vyslovila
pochybnost o tom, že přidělení věci proběhlo v tomto případě správným
„kolečkem“.
Dokazování před soudem
jednoznačně směřovalo k potvrzení správnosti argumentů, na kterých postavil
obžalobu žalobce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Radek Mezlík.
Úsilí obhájců o jejich vyvrácení bylo marné: zdá se, že o odsouzení bylo
rozhodnuto předem.
Toto řízení se týkalo
budování fotovoltaických elektráren společnostmi, jež byly součástí Z-Group
Steel Holdingu podnikatelského klanu Zemků, a jejich úsilí o získání licencí
ERÚ pro jejich provozování do 31.prosince 2010. Základem argumentů obžaloby bylo
tvrzení, že Zemkové se pokusili získal
licence podvodem, a to uvedením v omyl ERÚ úmyslným předložením nepravdivých
protokolů o převzetí dokončeného zařízení elektráren od dodavatele do
vlastnictví investujících společností. Nehrálo roli, že zjištěné nedodělky byly nepatrné a
neohrožovaly provozuschopnost elektráren.
Žalobce k tomuto právnímu
názoru dospěl dílčími kroky, jejichž závěry jej usvědčují z nezvládnutí
problematiky licenčního řízení, zejména z nerespektování situace, kterou
vyvolal stát vyhlášením v listopadu 2010 zásadního snížení výkupní ceny
elektřiny fotovoltaických elektráren od 1.ledna 2011. Zásah státu vyvolal
paniku mezi budovateli elektráren, ohroženými finančním krachem, ale dostal do
potíží také ERÚ, který musel čelit návalu žádostí o vydání licencí. ERÚ vyzval
budovatele elektráren, kteří předpokládali dokončení výstavby zařízeni do konce
r. 2010, aby předložili včas žádost.
V té souvislosti je ERÚ
vyrozuměl, že rozhodující pro povolení licence bude posouzení stavu elektrárny
obhlídkou na místě, kterou provedou jeho zaměstnanci. Žadatelé museli prokázat
vlastnický vztah k zařízení. K tomu měly posloužit smlouvy nebo protokoly o převzetí zařízení z majetku
dodavatele do vlastnictví investora. Obžalovaní
nemohli vědět předem, kdy na ně přijde řada. Proto je v souladu s pokyny
připravili s předstihem. Byly pouze formální přílohou k žádosti o licenci.
Prvním kamenem úrazu v
kauze výše zmíněných elektráren bylo nesprávné vyhodnocení výsledků obhlídky z
8. prosince 2010. Jednalo se o tzv. „obhlídku přes plot“, při které se
pracovníci ERÚ seznámili se stavem na staveništi zvenčí, při čemž pořídili
fotografie. V areálu se nacházela staveniště elektráren dalších investorů, na
nichž se tehdy nic nedělo. Většinu pořízených fotografií soud vyhodnotil v
neprospěch obžalovaných, ač zobrazovaly prázdná staveniště jiných investorů.
Za rozhodující podklad k
podání trestního oznámení posloužila zjištění z druhé obhlídky, konané dne
20.prosince 2010 přímo v elektrárnách. Ukázalo se, že k dokončení výstavby
elektráren chybí ještě nějaké maličkosti, proto komise vydání licencí nepovolila.
Nedostatky zřejmě nebyly velké, protože hned 22. prosince 2010 odborní
pracovníci distribuční firmy zkontrolovali stav zařízení a elektrárny připojili k distribuční síti.
Nedokončenost k 20.prosinci 2010 sama o sobě neznamenala katastrofu. Každý věděl, že investoři nemají jinou
možnost, než zjištěné nedodělky napravit, aby mohli začít vyrábět a prodávat.
Ostatně náklady na odstranění zjištěných závad činily několik málo desítek
tisíc Kč. Ovšem žalobce Radek Mezlík pominul skutečnost, že o přidělení licence
rozhoduje výsledek posouzení stavu elektráren komisí pracovníků ERÚ a jako
záminku k obvinění z pokusu o podvod
pojal rozpory mezi obsahem výše zmíněných protokolů o převzetí
vlastnictví zařízení a skutečností. V pořízení protokolů viděl naplnění skutkové
podstaty trestného činu podvodu ve stádiu pokusu. Nevzal do úvahy skutečnost,
že hned 21. prosince 2010 došlo k dohodě mezi investory a ERÚ o tom, že
investoři napraví do 31.prosince 2010 zjištěné nedostatky a o vydání licence
rozhodne další prohlídka zařízení pracovníky ERÚ.
Pro žalobce Radka Mezlíka
licenční řízení skončilo 20. prosince 2010. Ale konečná prohlídka proběhla
31.prosince 2010 a tentokrát elektrárny vyhověly nárokům, takže ERÚ oprávněně
vydal licence. Rozpory mezi obsahem inkriminovaných protokolů o převzetí zařízení
a skutečností do 31.posince 2010 zmizely.
Paradoxně později podal
ERÚ a po něm spolek Šalamoun trestní oznámení kvůli neoprávněnému účtování ceny
z r.2010, když v trestním řízení byla vyslovena neplatnost licencí z
31.prosince 2010. Oznámení tehdy prověřovala severočeská kriminální služba PČR,
která zjistila, že k 31.prosinci 2010 elektrárny vyhovovaly požadavkům, získaly
oprávněně licence a oprávněně prodávaly elektřinu za cenu z r.2010. Ke
stížnosti jak ERÚ, tak později spolku Šalamoun proti policejním závěrům Vrchní
státní zastupitelství v Olomouci potvrdilo správnost zjištění severočeské
policie. Příslušná usnesení podepsal stejný státní zástupce Radek Mezlík, který
„solární podvodníky“ žaloval pro podvod. Za rozpor mezi obžalobou a pozdějším
rozhodnutím se asi nestyděl.
/POKRAČOVÁNÍ
PŘÍŠTĚ/
==================================================================
V
knihkupectvích jsou ještě zbytky prvního knižního vydání mé knihy Škůdci v
taláru. Na webu https://www.bezvydavatele.cz/book.php?Id=1573 jsem uveřejnil druhý díl. Ten již ale
vyšel i v „papírové“ formě.
Upozorňuji
na zajímavé filozoficko-právnické články na webu spolku Chamurappi
www.chamurappi.eu v sekci Texty JUDr. Oldřicha Heina. Autor je mimořádně
vzdělaný právník s praxí prokurátora, státního zástupce, bankovního právníka.
Žádné komentáře:
Okomentovat