Česká televize věnovala část pořadu
Události, komentáře dne 24.června 2019 komentování nedělní demonstrace na
Letné. Nejcennější částí pořadu byl rozhovor Daniely Písařovicové
s Benjaminem Rollem, místopředsedou spolku Milion chvilek, úspěšného
svolavatele celé řady demonstrací, jejichž cílem je přinucení Andreje Babiše
k resignaci na funkci předsedy vlády a Marie Benešové na funkci ministryně
spravedlnosti a samozřejmě také – jak jinak ! – ochrana nezávislosti justice.
Benjamin Roll se předvedl jako
příjemný mladý muž, nadaný skvělou výřečností. Vysvětlil srozumitelně pohled
spolku na politickou situaci v zemi a odůvodnil jeho cíle. Daniela
Písařovicová se kupodivu nezachovala jako nadšená sympatizantka demonstrujících
davů, ale Benjamina Rolla sice téměř s mateřskou něhou, ale přece jen, inteligentně
tiskla a zpochybňovala jeho názory.
Neřekla však představiteli Milionu
chvilek některé velmi důležité věci. Neupozornila jej např. na pravou povahu
tažení za odvolání Andreje Babiše, a je možné, že si ji ani neuvědomila. Jeho
cílem je „opravit“ výsledek voleb odstraněním z politického života země
nesporného tvůrce volebních úspěchů hnutí ANO, jemuž zatím žádný z vůdců
ne-babišovských stran nedokázal konkurovat. Případný soudní proces v kauze
Čapí hnízdo by nebyl jednoduchý, takže lze právem předpokládat, že se k rozsudku
v tomto volebním období nedopracuje.
Andrej Babiš by byl vyřazen z politické soutěže nejméně na dvě volební
období, možná i déle. Jeho konkurenti a Zdeněk Bakala by jásali, ale není vůbec
jisté, že pro stát by to byla výhoda. Trestem za politický úspěch má tedy být zničení
politické kariéry. Co se nepodařilo v poctivém politickém boji, má se
uskutečnit cestou zneužití nástrojů trestního práva.
Benjamin Roll samozřejmě
zdůrazňoval, že je nevhodné, aby v čele vlády stál trestně stíhaný
politik. Připustil platnost zásady presumpce neviny, ale v případě Andreje
Babiše považoval náznaky jeho viny za dosti silné na to, aby se na něj
dobrodiní tohoto institutu nevztahovalo. Daniela Písařovicová mu nepřipomněla,
a možná si to ani sama neuvědomila, že u nás občas dochází k trestnímu
stíhání a odsuzování nevinných lidí, z nichž jen někteří se nakonec
domohou spravedlnosti, ale často až po několika letech. Nelze vyloučit, že
Andrej Babiš by si resignací zničil kariéru, chodil by několik let
k soudu, nakonec se by se domohl zprošťujícího rozsudku, a pak by si možná
vyprosil nepřiměřeně malé odškodnění. V podobné situaci byla Alena
Vitásková, bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu, pronásledovaná orgány činnými v trestním
řízení od r. 2013 a pravomocně zproštěná obžaloby počátkem r. 2018. Po celou
dobu trestního stíhání čelila nátlaku na resignaci i
pokusům o administrativní vytlačení z funkce. Kdyby podlehla tlakům,
zničila by si kariéru, ale přiměřeného
odškodnění by se po zproštění nedočkala. Samozřejmě, nároky na výkon funkcí
předsedy vlády a předsedkyně Energetického regulačního úřadu jsou nestejné, ale
i tak je odepření dobrodiní principu presumpce neviny komukoli nepřijatelné.
Nelze vyčítat Daniele Písařovicové,
že nezná vnitřní pravidla řízení státního zastupitelství, takže se nemohla
zasmát představě Benjamina Rolla, že by snad Marie Benešová mohla tlačit na
nejvyššího státního zástupce, aby ovlivnil trestní stíhání v kauze Čapí
hnízdo ve prospěch obviněných. Kromě toho, že k tomu nemá pravomoc a také
by riskovala neúnosný skandál, kdyby se informace o takovém pokusu vynesly na
světlo (a u nás se obvykle „vykecá“ všecko), snažila by se zbytečně, protože
dozorový státní zástupce kauzy Čapí hnízdo je mimo dosah pravomoci nejvyššího
státního zástupce a je procesně do té míry nezávislý, že ho nikdo nemůže
donutit, aby jednal proti svému názoru a svědomí. V tomto ohledu je volání
po resignaci Marii Benešové nesmyslné.
Podněcování demonstrantů
k volání po nezávislosti justice zní sice líbivě, ale nemá věcný podklad. Má
snad spolek Million chvilek důvod tvrdit, že naše justice není nezávislá, a
pokud je závislá, pak na kom ? Ostatně dostane-li se jakákoli kauza před soud,
každý občan má právo se posadit do soudní síně a sledovat, co se v ní
děje. To je velmi účinná pojistka nezávislosti soudního rozhodování. Výřeční
mladí muži by měli navíc národu vysvětlit, zda skutečně považují naši justici
za závislou, a na kom, a co je k tomu vede.
Mně dělá více starostí skutečnost,
že někteří soudci a státní zástupci pojem „nezávislost“ vykládají jako
nezávislost na právu a dobrých mravech, stvrzenou obvyklou beztrestností
nezákonného či nemravného jednání.
Aneb, soudruhu, kterak vlézt Burešovi do prdele.
OdpovědětVymazatDemagogie komunistického pisálka pana Jemelíka opět nezklamala. Tentokrát vynechal krysaře a jeho píšťalku na vedení davu, kde se na Letné sešlo podle odhadů mobilního operátora na 280 000 lidí a do jeho hledáčku zvráceného lízání otvoru páně Bureše se tentokrát dostal místopředseda spolku.
OdpovědětVymazatPan Jemelík přesně používá destrukce a praktiky bývalé StB. Sice asi ztratil někde v davu, když stál ve frontě na lízání prdele pana Bureše rudou knížku, ale svůj rudý kožich nezapře.
Proč tolik vadí panu Jemelíkovi velice schopní mladí muži? Možná, když se podívá ráno do zrcadla tak si vzpomene na Benjamina Rolla a sebe vidí jako Trolla.
Nazývat pana agenta StB tvůrcem volebního úspěchu, je jako vzpomínat na Ádu Hitlerovic, jak to také vlastně myslel dobře a měl takový volební úspěch, že zavedl celou Evropu a část Afriky a Asie do ničivé války. Volební úspěch jednoho bolševického a estébáckého zmetka, není pane Jemelíku úspěch pro Českou republiku, ale je to fatální prohra.
Pan Jemelík má nějakou zvláštní nemoc, která je v jeho podání obrovské nadání na lezení do prdele hrobařům tohoto státu. Nejdříve leštil kliky a lízal řitní otvor panu zkorumpovanému, proruskému agentovi Klasovi, který s pomocí jeho komunistických kamarádů rozkradl v této zemi co se dalo, za úspěšného přispění páně Zemana, kdy potupnou opoziční smlouvou si zaručili vzájemné rozkrádání tohoto státu. Rval se jako lev ve svém pochybném blogu za zrůdnou amnestii pana Klause, když dostal mimo spravedlivé procesy gaunery, kteří se stali beztrestnými. Jenže ne všude, některé ve Švýcarsku odsoudili.
Tomu, o co se snaží představitelé Milion chvilek je ústavou zaručené právo na svobodu slova, na svobodu shoromažďování a na svobodu projevu. Proč má takový strach pan Jemelík z toho, že by se "ulici" podařilo změnit výsledek voleb? No asi by u slušných lidí těžko našel někoho, kdo by byl estébácký zmetek, kterému by mohl zase lézt do řitního otvoru. Asi by mu slušný občan dal přes držku.
Pan Jemelík dopředu ví, jak by dopadl soudní proces s estébákem Burešem a jak by placený agent a udavač dostal odškodné za "vyhraný" proces s Čapím hnízdem.
Buď panu Jemelíkovi přestává sloužit paměť, nebo je tak zaslepený, že si nevidí ani na špičku nosu, případně mu z vedra přeskočilo. Bohužel z jeho projevů je jasné, že se mu tyto verze kumulují. V minulých článcích na obhajobu agenta StB Bureše tvrdil, že pan agent vrátil dotace za Čapí hnízdo, takže vlastně žádná škoda nevznikla a není proto co stíhat. Milí čtenáři, jděte vykrást banku a když vás náhodou chytí, protože vás paní domovnice poznala, na zveřejněných kamerových záznamech, tak lup vraťte a jste z obliga. Super demagogie. Proč tedy agent StB vracel dotace, když bylo vše zalité sluncem? Estébáckou konspirační teorii "krásně" předvedl pan Jemelík v závěru třetího odstavce. Zničení politické kariéry jednoho bolševického estébáckého zmetka není trestem, ale demokratickou nutností. Kdyby nebyl posluhovač Kremlu a Pekingu pan Zeman zmetek, tak nikdy nemohl jmenovat trestně stíhaného a soudně potvrzeného agenta StB, jmenovat premiérem. Je to jenom ukázka zkorumpovanosti a ohrožení demokracie.