Trojjediný (viz 1) Andrej Babiš soustavně tvrdí, že v tomto státě je
obecně možné objednat trestní stíhání. Důkazem má být kauza Čapí hnízdo. Tvrzení
je součástí jeho mediální obhajoby proti sdělení obvinění, právě hrozícímu
přerůst v obžalobu. Osobní vztah k věci oslabuje objektivitu jeho názoru. Nicméně přesto s ním nezůstal
osamocený. Převzal jej mimo jiné prezident republiky Miloš Zeman a přidala se jeho
poradkyně Marie Benešová, nyní ministryně spravedlnosti. Vytvořili tak jakýsi
triumvirát činitelů, spojených odmítavým názorem na vznik kauzy Čapí hnízdo a
shodným pojmenováním formy jejího vyvolání. Kdyby Miloš Zeman nebyl
prezidentem, ale řadovým občanem, jeho výroky by nestály za pozornost, protože
o trestním řízení ví tak málo, že by své tvrzení nedokázal ve férové diskusi
obhájit. Z té trojice mají punc věrohodnosti pouze výroky Marie Benešové,
které přes svůj nesmlouvavě kritický postoj k ní musím přiznat profesionalitu
zdatné obhájkyně. Ministryně
spravedlnosti v tomto případě ví, o čem mluví. Ale právě proto je
s podivem, že přejímá slovník Andreje Babiše.
Proti jejich tvrzením vystoupil dne 10. května 2019 na internetových stránkách
Nejvyššího státního zastupitelství nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
Dal průchod svému sklonu k mesiášství a možnost beztrestného objednání
trestního stíhání rozhodně odmítl. Důrazem na vyloučení beztrestnosti objednání
se jemně odlišil od vyjadřování „triumvirů“.
Zde se projevila slabina sklonu Andreje Babiše ke zkratovému vyjadřování,
který mu v tomto případě prokazuje špatnou službu. Mluví přímo o objednání,
ale podání, přijetí a splnění objednávky trestního řízení je těžko
představitelné a bylo by obtížně prokazatelné, i kdyby k němu skutečně došlo. Z vlastní
zkušenosti žádný takový případ neznám. Podezření mám pouze v případě útoku
na Úřad vlády z 13.června 2013, ale
prokázat je nemohu. Kdyby si ale Andrej
Babiš stěžoval na účelové vyvolání trestního stíhání, bylo by obtížné jeho
názor zpochybnit. Z načasování vyvolání kauzy Čapí hnízdo lze s pravděpodobností
blízkou jistotě vyvodit, že jde o účelovou špinavost, určenou
k znehodnocení jeho politických úspěchů. Objednání v pravém smyslu
slova by v tomto případě asi nikdo nedokázal, ale k vyvolání zneužití
nástrojů trestního řízení k politickému účelu určitě došlo.
Účelové vyvolání trestního řízení určitě možné je a dochází k němu
častěji, než veřejnost tuší, a to i ve věcech nesrovnatelně menšího významu než
je kauza Čapí hnízdo. Účelová kriminalizace odpůrce je častá například při
přetahování rozvádějících se rodičů o děti. Kdo zná mechanismy trestního řízení
a najde skutečnosti, které by mohly vyvolat podezření z trestného jednání a
„nakrmí“ jimi „stroj“ trestního řízení,
může se dočkat toho, že se jeho kola roztočí a začnou drtit vybranou oběť.
Dostane-li orgán činný v trestním řízení oznámení, které vypadá věrohodně,
nemá jinou možnost, než začít konat. Záleží pak na tom, zda časem pozná, že mu
oznamovatel podsunul nesmyslné obvinění, či zda jej věc zaujme natolik, že
začne hledat a popřípadě samostatně vytvářet důkazy, které nesmysl přetvoří ve
fikci spáchaného trestného činu.
Pro příklady nemusíme chodit daleko. V několika článcích, dostupných
na mém bloggu, o trestním řízení
soudním, vedeném proti Shahramu Zadehovi & spol. u Městského soudu v Brně,
jsem popsal provokaci svědka Jana
Doležala, který pod dohledem policie podal u policisty Jana Šebka křivé trestní
oznámení na vyšetřovatele Zadehova případu. Vyvolal tím kárné řízení proti
policistům, nařknutým v trestním oznámení, ale také trestní stíhání Jana
Šebka a advokáta, který jej k němu uvedl. Tím, že vložil do stroje křivé
trestní oznámení, roztočil jeho kola. Zřejmá trestnost jeho počínání i netečnosti
policistů, kteří je sledovali od počátku až do konce, nikoho neznepokojuje.
Je možné, že vývoj zahájeného případu lze ovlivnit využitím osobních
kontaktů a účelové motivace orgánů. Příkladem může být kauza chomutovských
fotovoltaických elektráren podnikatelského klanu Zemků. Na začátku bylo trestní
oznámení, založené na náhodném zjištění, že přílohou žádosti o licence byly
padělky revizních zpráv. Logické by bylo trestní řízení proti padělatelům. Ale profesionální
posedlost vyšetřovatele a dozorujícího státního zástupce věc rozvinula
v monstrproces, do něhož nakonec byly zataženy jako obžalované také
předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková a její podřízená
Michaela Schneidrová. Závažnost obžaloby účelově zdůraznil žalobce Radek Mezlík vědomě nepravdivým
tvrzením, že Zemci žádali o licence, přestože elektrárny nebyly dokončeny ani zčásti. Věděl velmi dobře, že elektrárny
byly dokončeny až na zcela nepatrné nedodělky, jež neměly vliv na jejich
provozuschopnost. Ale z nějakých důvodů asi chtěl dosáhnout tvrdého
potrestání obžalovaných, proto vědomě lhal a jeho lež vědomě akceptoval a
přetavil v drastické tresty soudce Aleš Novotný. Kruté rozsudky senátu
Aleše Novotného nad Alenou Vitáskovou a Michaelou Schneidrovou v dalším
řízení neobstály, ale přesto jim přinesly nesmírné psychické utrpení a Michaela
Schneidrová musela dokonce strávit sedm měsíců ve vězení. Za účelově vyvolané lze považovat i trestní
stíhání Aleny Vitáskové kvůli jmenování bývalé nejvyšší státní zástupkyně
Renaty Vesecké místopředsedkyní Energetického regulačního úřadu. Oznámení podal
bývalý zaměstnanec společnosti ČEZ, která díky různým krokům Aleny Vitáskové
přišla o hodně peněz. V jiném, dosud živém případě, podal stamilionový
dlužník trestní oznámení na svého věřitele a zájem vyšetřujících policistů
podporoval přísliby výhodného zaměstnání po jejich odchodu do civilu a
darováním klobás a slivovice. Orgány
činné v trestním řízení považovaly popsané ovlivňování policistů za neškodné.
Dlužník nepravomocně dosáhl svého: není
lepší obranou proti věřiteli než dostat jej za mříže. Malá investice do
vstřícnosti policistů je mimořádně efektivní.
Vyvolání účelového trestního řízení proti veřejným činitelům je zvlášť
nebezpečné, protože kromě katastrofických dopadů do osobních životů postižených
má neblahý vliv na chod státu a politické
a společenské dění. Obvinění vykonávají mimořádně náročné profese, samy
o sobě odčerpávající jejich síly. Vedlejší zátěž tlaky z trestního řízení
musí být dlouhodobě neúnosná. Alena Vitásková, nakonec pravomocně zproštěná, doplatila
zdravotními potížemi. Denně vidíme na televizních obrazovkách důkazy o činorodosti
a plném vytížení povinnostmi Andreje Babiše. Opakované zpochybňování jeho
osobnosti kvůli trestnímu stíhání mu
určitě práci neusnadňuje. K tomu všemu původci pronásledování obou zmíněných
nepřihlíželi, když se rozhodli zaútočit. Samozřejmě, oba měli možnost zahodit
výsledky svého úsilí, opustit funkce a věnovat se pouze obhajobě. Byl by to ale
nepřijatelný trest za úspěch, nejspíš provázený vyklizením pole ve prospěch
pidižvíků, kteří je nedokázali porazit v otevřeném střetnutí.
Tím ovšem nechci říci, že by měla kauza Čapí hnízdo vyšumět do ztracena.
Pouze jsem poukázal na pochybnost výchozích úvah iniciátorů trestního řízení
před podáním trestního oznámení. Když už se ale stalo a řízení probíhá, musí
být dovedeno do konce podle pravidel právního státu.
Nedůvodné vyvolání účelového trestního stíhání by měl stát trestat, ale
netrestá a obvykle ani po pachatelích nepátrá. Dodnes nikdo neví, kdo se
pokusil o zničení politické kariéry bývalého místopředsedy vlády Jiřího Čunka účelovým
vyvoláním jeho trestního stíhání, které bylo zastaveno pravomocným usnesením státního
zástupce. Důkazní situace tehdy dávala naději na zprošťující rozsudek. Po
zastavení trestního stíhání vypukla dvouletá „válka žalobců“, která rozvracela
státní zastupitelství a zpochybňovala důvěryhodnost tohoto úřadu v očích veřejnosti.
Na ni navazoval pověstný proces sedmi žalobců na ochranu osobnosti proti Marii
Benešové, který důvěryhodnosti justice neprospěl. Prvoplánovou příčinou
vypuknutí zmíněných jevů bylo netransparentní ukončení trestního stíhání, ale
prvotní bylo samo trestní oznámení, bez
něhož by škodlivé následky nenastaly. Původci zmatků by zasluhovali
potrestání.
Není mi známo, že by se v jiných evropských státech zneužívala k politickým účelům kriminalizace politických odpůrců v podobném
rozsahu jako u nás .
Rubem účelového vyvolávání trestního řízení je naopak ochrana vybraných
osob proti trestnímu stíhání. Nahrává tomu i skutečnost, že nárok občanů na
objasnění a potrestání každého útoku proti jejich právům není ústavně právně
zabezpečen. Klidně proto může spát skupina státních úředníků, kteří
v r.2010 vydali směrnici, jež umožnila řadě fotovoltaických elektráren neoprávněně
odčerpat ze státního rozpočtu možná až stamiliony Kč. O jejich klidné spaní se
stará stejný žalobce Radek Mezlík, o němž jsem se zmínil výše. Klidně může spát
skupina pachatelů z řad soudců a státních zástupců, kteří nepovolili
obnovu procesu odsouzenému, když za jeho nespáchaný trestný čin byl pravomocně
odsouzen jeho skutečný pachatel. Nad jejich beztrestností bdí Vrchní státní
zastupitelství v Olomouci. Porušení zákona v neprospěch obviněného konstatoval
Nejvyšší soud ČR rozsudkem, jednání pachatelů bylo vědomé a úmyslné a způsobilo
škodu nejen jejich oběti, ale i státu, jenž vyplatil odškodné. Podle mého
laického úsudku, ověřeného konzultacemi s několika trestními právníky,
pachatelé asi naplnili skutkovou podstatu trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby. Přesto se nenašel kárný žalobce, který
by je poslal před kárný soud, ačkoli osloveni byli postupně všichni přicházející
v úvahu. Když marně vypršela objektivní procesní lhůta kárného řízení a
padlo trestní oznámení, skončilo založeno ad acta u NCOZ pod dohledem místně a
věcně nepříslušného státního zastupitelství, do jehož rukou se věc dostala díky
společnému úsilí Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a Krajského státního
zastupitelství v Brně.
Na pozadí výše uvedených poznatků soudím, že Pavel Zeman svým vystoupením
maskoval neblahou skutečnost. Pojmenování jednotlivých prvků zla je prvním
krokem, umožňujícím přijetí nápravných opatření. Z tohoto pohledu jeho
projev napomáhá zakonzervování nepřístojností.
Jeho vystoupení má ale navíc svou stránku politickou, společenskou i
ústavně právní. Není tak zlé jako trestní oznámení, které v souvislosti s kauzou
„katarského prince“ podala tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová na
popud občanského aktivisty Jana Šinágla na ministra Pavla Němce (po drsném
policejním prověřování bylo odloženo). Nicméně jde o velmi závažný akt zpochybnění vysokých ústavních
činitelů. „Triumvirové“ odvozují své
postavení buď přímo od vůle voličů nebo od důvěry Poslanecké sněmovny, či
v případě Marie Benešové od důvěry předsedy vlády a prezidenta republiky.
Naproti tomu Pavel Zeman je podřízeným vlády, které vděčí za své postavení a má jí věrně sloužit. Jeho mesianistická snaha
povyšovat státní zastupitelství i sebe osobně nad nadřazené státní orgány nemá
oporu v Ústavě ani v zákonech a dokonce ani v zahraničních zkušenostech.
Ve srovnání s „triumviry“ je jeho mandát
nicotný. Přesto jej použil v jejich neprospěch a zastřel současně pravý
stav v orgánech činných v trestním řízení. Nabízí se otázka, zda
nezneužil svého postavení.
Je paradoxní, že souběžně lidé na demonstracích volají po jeho neodvolatelnosti.
Žádný evropský stát nemá neodvolatelného nejvyššího státního zástupce či
generálního prokurátora, pokud vůbec je taková funkce zřízena. V r. 2018
německý spolkový ministr spravedlnosti odvolal spolkového generálního prokurátora
„na hodinu“ a nepotřeboval k tomu ani souhlas vlády. Ve Spolkové republice
Německo a v Rakousku mají státní zástupci
právní postavení státních úředníků. Postavení, kterého se pro státní
zastupitelství dožaduje Pavel Zeman, asi neexistuje v žádném evropském
státě.
1) Trojjediný = v jedné osobě
předseda hnutí, předseda vlády, obviněný
bravo bravo bravo - je úplně jiné čísti "názory" těch, co jsou odtrženi od české reality a "neošahali" si ji zblízka (to Vy nejste) a těch, kteří byli nuceni do toho našeho českého hrnce s bramboračkou "skočit" a pro ochranu klientů se v tom hrnci vařit. Z vlastní letité advokátní zkušenosti mohu potvrdit, že (nedůvodné) trestní stíhání nepohodlné osoby lze protlačit až před soud - a naopak - trestní stíhání lichvářů či kupř.zjevně nepoctivých insolvenčních správců je marným bojem.
OdpovědětVymazatJe to jiz NUNOSNE A "HNUSNE" proc se to tahne tak dlouho? Proc nebyl p.Babis za Capak tak popotahovan kdyz jeste nebyl ve vlade??To same je stejne s STB?? Copak neni v Cesku NIKDO KDO TO MUZE KONECNE ZAKONCIT?? Zde je dukaz, ze Ceska JUSTICE je jen pro nekoho a za koho?? Ve Svycarech se odsoudili ZLODEJI -UHLOBARONI a OKD a netrvalo to vubec dlouho??Cesi proti temto zlodejum vubec NEZACALI?? Zde je jasny dukaz a viz KUBIK a Slonkova-Svycari ji pozvali a oni odmitli prijet?? Ted se resi vydani do CH??Opet Cesi blokuji?? Na policii vypoved nepravdiva a zde to nikdo netresta??Vypoved na policii v CH -dostane az 5 let!!Takze poradek v JUSTICI NENI!! Je to ostuda CESKE JUSTICE A POLICIE!!
OdpovědětVymazatV tomto státě je možné objednat cokoliv. Copak o to. Když toto tvrdí předseda vlády, tak asi vládne špatně. Nebo si mohu položit otázku opačně, proč pan předseda vlády vládne zemi, kde je to všechno prohnilé skrz naskrz.
OdpovědětVymazatBude to asi tím, že se mu v takové zemi dobře vládne, přece kdyby se mu vládlo špatně a hlavně mu z tohoto vládnutí neproudily miliardové zisky, tak by od toho šel už dávno. Pan Babiš jde ale ve svém podnikání přes "mrtvoly", což by mohli snadno, nikoliv účelově, dokázat zničení podnikatelé, kteří stáli panu předsedovi v cestě.
Kam se v této době podívám na venkově kolem sebe, všude je na poli "Babišovo zlato", pro méně chápavé řepka olejná. Panu Babišovi jde jenom z tohoto svinstva, kterým zamořuje naftu a ničí naftové motory zvláště s TDI, 11 miliard. Přitom je prokázáno, že výroba tohoto svinstva spočívající v obdělání zemědělské půdy a sklizeň řepky se spotřebuje poměrně významné množství nafty, někteří mluví až o třiceti procentech z takto získaného množství řepkového oleje. Energeticky náročný je také proces přeměny surového rostlinného oleje na chemicky stabilnější, řidší a vlastnostem nafty celkově bližší MEŘO. Používání Bio-paliv s sebou nese i některé až filozofické otázky. Například zda když tolik lidí na světě hladoví, je správné používat zemědělskou půdu pro výrobu paliv.
Pan Jemelík nějak opět zapomněl říci to, co je hlavní příčinou, že jeho oblíbené slovo "pidistrany", se uchylují k poukazováním na pana premiéra a že se jim nelíbí jak jeho podnikání, podvodné dotace a hlavně, že je tento pán veden v archivech Ministerstva vnitra jako agent StB s krycím názvem Bureš. Kdybychom neměli na hradě člověka, kterému nevadí prohnilost tohoto systému, o který se sám svojí politickou kariérou zasadil, tak by nemohl jmenovat předsedou vlády člověka, který byl agentem StB.
Nepřispívá náhodou pan Babiš jak svojí osobou, tak podnikáním a v neposlední řadě vládnutím v této zemi právě tomu prohnilému systému, kterému vládne? Pak ale pan Jemelík pláče na cizím hrobě.