Dámám, jejichž nástup
do úřadu ministryně spravedlnosti jsem mohl sledovat, snad s výjimkou
Marie Benešové věnovali novináři zvláštní, převážně nepřátelskou pozornost.
Psychologové nechť posoudí, zda se jedná o projev vnímání světa, označený
španělským výrazem „el machismo“. Nyní se jejich „lovnou zvěří“ stala Taťana
Malá. Její výrok o možnosti odročení trestního stíhání Andreje Babiše má účinek
roznětky, překonávající vyznání Daniely Kovářové ze záliby v sexu „před
jídlem i po jídle“. Obviňují ji z plagiátorství a pomáhají opozičním
politikům tlačit na ni, aby se vzdala funkce.
Nemylme se: cílem
není Taťana Malá, ale Andrej Babiš a jeho záměr konečně dát zemi vládu
s důvěrou. Podlehne-li paní ministryně mediálním surovostem a odstoupí,
bude mít předseda vlády o těžkou starost víc.
Na této taškařici se podílí i veřejnoprávní Česká televize, která místo
objektivity a nestrannosti funguje jako nástroj opozice. Škody, které protibabišovská
koalice způsobila zemi překážením Babišovým snahám o ustavení vlády
s důvěrou Poslanecké sněmovny, zcela jistě převyšují těch 50 mil. Kč,
které patrně neoprávněně přijala společnost
Čapí hnízdo (a nástupnická společnost je
již vrátila).
Sama ministryně Malá
by jako nástroj kamenování Andreje Babiše nestačila. Křižují ho také za to, že přijímá
podporu KSČM. Za to ovšem nesou
odpovědnost opoziční političtí pidižvíci, kteří nedokázali přijmout volební
porážku a odmítají vstup do koalice s Hnutím ANO pod záminkou, že jim vadí
trestně stíhaný předseda vlády. Jenže tradiční strany nesou spoluvinu na tom, že v této
zemi mohou být stíháni a dokonce i odsouzeni nevinní lidé, takže se nelze
divit, že si silní jedinci nechtějí nechat zničit kariéru kvůli účelově
vyvolanému trestnímu stíhání. Andrej Babiš, stejně jako před ním Alena
Vitásková, dává najevo, že věří ve zproštění obvinění a trestní stíhání
považuje za vykonstruované a za svou soukromou věc. Podá-li na něj státní
zástupce Jaroslav Šaroch obžalobu (nebudu překvapen, učiní-li tak vpředvečer
jednání sněmovny o důvěře vládě), přežije soudní řízení trestní stejně, jako je
přežila Alena Vitásková. Pak uvidíme, zda na konci také dosáhne zproštění.
Ostatně ti nenávidění
komunisté, o které se Andrej Babiš opírá,
přežívají jen díky chybám v řízení státu, kterých se dopouštěly tzv.
demokratické politické strany, když byly u moci. A je třeba uznat, že politická
reprezentace KSČM v Poslanecké sněmovně je kvalitní a vždy se chová státotvorně. Jsou mezi nimi
silné osobnosti. Představitelé strany jsou lidé, kteří se otevřeně hlásí
k politickým názorům, s nimiž se většinou neztotožňuji. Ale každý má právo
na svůj názor, tedy i voliči KSČM, pokud jim otevřeně nepřiznáme status
bezprávných občanů. Na své chování mají právo, protože po Listopadu se razilo
heslo „nejsme jako oni“, čili neodsuzujeme lidi za politický názor. Ostatně
část členů KSČM nikdy nevstoupila do KSČ na rozdíl od mnoha členů tzv.
demokratických stran a veřejných činitelů. Je pozoruhodné, že odpůrci Andreje
Babiše občas připomínají jeho členství v KSČ, ale nevadí jim davy ostatních
překabátěnců, kteří po Listopadu zahodili rudé knížky a hleděli si své kariéry,
infiltrujíce tzv. demokratické strany a obsazujíce mocenská postavení včetně
ovládnutí justice a státního zastupitelství. Opozičním pidižvíkům vadí
přijímání podpory KSČM Andrejem Babišem, ale nevadí jim bývalý komunista a
vojenský prokurátor jako místopředseda Ústavního soudu a výskyt bývalých komunistů- vojenských soudců a vojenských
prokurátorů v současných orgánech. Viníkem současné nepřehledné politické
situace jsou tedy jednoznačně rádoby demokratické strany, jež se nedokázaly pozitivně
vyrovnat s ohromujícím vítězstvím Hnutí Ano.
To vše ovšem nemění
nic na tom, že Taťana Malá je skutečně problém, jsouc jednou ze dvou
Achillových pat Babišova pokusu o ustavení vlády s důvěrou. Média
z ní dokonce dělají problém číslo jedna, úmyslně odvádějíce pozornost
od nehorázné snahy koaličního „kukaččího
vejcete“ ČSSD dostat předsedu vlády do sporu s prezidentem kvůli lpění
Miroslava Pocheho na právu být ministrem zahraničí. Nicméně chápu, co vedlo
Andreje Babiše k jejímu jmenování: ač je to smutné, neměl velký výběr. V každém
případě je to menší malér než způsob, jímž je obsazena funkce ministra
zahraničí.
V této zapeklité
politické situaci přijala Taťana Malá výzvu zhostit se úlohy ministryně
spravedlnosti, čímž svým způsobem přinesla své straně oběť. Nejsem si jist,
zda vyhodnotila uvážlivě všechny
nepříjemnosti, s nimiž se bude muset potýkat. Nemůže se pochlubit výraznou
odbornou kariérou, na její titul ze soukromé vysoké školy se profesní komunity
resortu budou dívat spatra, inženýrský titul z Mendelovy university je pro
tento resort bezvýznamný a mnohým nositelům taláru se bude zdát pro tuto funkci
hříšně mladá. To nejsou dobré předpoklady
pro vybudování autority vůči politizujícím soudcům a státním zástupcům a dravým
advokátům.
Nicméně také to
nejsou nepřekonatelné důvody, proč by nakonec nemohla úřad zvládnout úspěšně,
pokud zůstane ve funkci přiměřeně dlouho. Z důvěryhodných zdrojů zní, že
je chytrá, průbojná a pracovitá. Protože
je ve společenském zájmu, aby resort spravedlnosti byl řízen rozumně, je na
místě poskytnout jí lhůtu hájení, aby se nemusela rozptylovat žabomyšími
vojnami kvůli „plagiátorství“ a jiným „ptákovinám“, namísto seznamování s problematikou
resortu.
Na druhé straně je na
místě obávat se důsledků možné nedostatečnosti její schopnosti odolávat tlakům na
různé změny v resortu, které by za jistých okolností místo prospěchu mohly
přinést zhoršení stavu. Lze např. očekávat ofenzivu politizujících soudců,
dožadujících se zřízení reprezentačního orgánu soudnictví. Sobotkova vláda to
měla ve svém programu, do něhož se záměr dostal právě z Hnutí ANO, jehož přístup
k oblasti justice podstatně ovlivnila pozdější ministryně, prof. Helena Válková.
Její nástupce Robert Pelikán ale její nadšení nesdílel z oprávněných obav z prohloubení
„zapouzdřenosti“ justice. Můžeme očekávat, že po soudcích se ozvou zdánlivě
skromnější státní zástupci, kteří by se „spokojili“ pod záminkou posílení své
nezávislosti s vyčleněním úřadu ze soustavy moci výkonné (byla by
to svérázná „česká cesta“ do pekel), s povýšením nad ostatní subsystémy
státní moci a podřízením nejvyššího státního
zástupce přímo pánubohu. Další nebezpečí spočívá v bezradnosti příslušných
činitelů tváří v tvář skutečnosti, že se v posledních letech prodloužilo
trestní řízení. Ozývají se hlasy, volající po nápravě omezením práv obhajoby, jejichž obratné
využití může skutečně brzdit trestní řízení (ale: čím méně práv obhajoby, tím
více nevinných v kriminálech).
Všechny tyto věci se budou
projednávat v navyklých podmínkách vytváření podstatné části všech koncepcí uzavřenými právnickými
komunitami. Jejich příslušníků je tolik, že si sami vystačí a domnívají se, že
výlučnost jejich vzdělání je staví nad masy „zákazníků“, mezi nimiž bohužel
jsou i oběti nesprávných, někdy až zločinných postupů. Zásadně vše řeší z úhlu pohledu svého
stavovského prospěchu, nedbajíce práv svých možných obětí. Bojovníci za
soudcovskou samosprávu či nezávislost až příliš nezávislých státních zástupců
nikdy nemluví o tom, že se do věznic občas dostanou nevinní lidé, nebo odsouzeným
se ukládají nepřiměřeně přísné tresty, zatímco na druhé straně jsou mezi námi
lidé, které před stíháním jejich nepravostí chrání „všichni svatí“. Trestní řízení
lze „objednat“ nebo naopak znemožnit. Nemluví se o desítkách milionů Kč, které
stát každoročně vyplácí obětem justičních selhání, zato se široce zdůvodňuje
právo škodit lidem beztrestně a na náhradách škody se nepodílet. Na pozadí
těchto nepříznivých skutečností působí trapně zanedbatelný výskyt kárných žalob
na pokleslé soudce a státní zástupce a
většinou mírné rozsudky kárného soudu. K trestnímu stíhání soudců a státních
zástupců v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Praze
dochází zcela výjimečně, v oblasti působení Vrchního státního zastupitelství
v Olomouci nikdy. Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, jehož
soud hostí kárné senáty, a předsedkyně Soudcovské unie Daniela Zemanová se
kdysi nechali slyšet, že selhává soustava kárných žalobců, kteří by měli hnát k odpovědnosti
soudce a státní zástupce za kárná provinění. V tomto směru se ale během
dlouhých let nic nezměnilo.
Mimo výše zmíněných
problémů se nemluví o skutečnosti, že dvoustupňová soustava trestního řízení
není spolehlivou ochranou před justičními přehmaty. Proto asi paní ministryni k hledání
cesty k nápravě nikdo nepovede. Poslední záchranou odsouzených jsou mimořádné
opravné prostředky, z nichž nejefektivnější nástroj - stížnost pro porušení zákona – se využívá
nedostatečně. Při polistopadových reformách byl odebrán generálnímu prokurátorovi
a svěřen ministru spravedlnosti. Vžilo se přesvědčení, že ministr na porušení
zákona reagovat může, ale nemusí. Mimo to převážnou část podnětů přezkoumává
státní zastupitelství, které je orgánem žaloby. Výsledek je předjímatelný. S tímto uspořádáním jsou všichni
spokojeni : ministerští úředníci proto, že se na ně nevalí příliš mnoho práce s psaním
stížností, soudci obecných soudů a státní zástupci, protože se nemusejí obávat
zpochybnění svých zmetkových rozhodnutí a soudci Nejvyššího soudu ČR, protože
nejsou přetěžováni prací. Nikoho nezajímá, co na to říkají oběti justičních
přehmatů.
Část požadavků, s kterými
se představitelé právnických profesí budou obracet na novou ministryni v naději,
že bude vstřícnější než její předchůdci (nové koště lépe mete), stojí za
zamyšlení a uvedení do života. Současně by všechny změny ve prospěch
stavovských komunit měla vyvažovat opatření ke zvýšení jejich odpovědnosti
za výsledky jejich práce včetně zajištění nemilosrdného stíhání poklesků a
účasti na úhradách odškodnění. Nikdo nevede statistiku řízení, jež končí nápravou
přehmatů a vyplacením odškodnění. Jistě jich není mnoho. Ale i tak každý
nespravedlivě odsouzený zpochybňuje právo ČR na označení za právní stát a
zhoršuje hodnotu země jako místa pro spokojený lidský život.
However, if the gambler has run out of money, the stake could embody any possession. Gamblers wager on one thing that results either in a achieve for them, or a loss. If you think you studied} you or someone you love on|you like} has a gambling dependancy, talk to your physician or psychological well being skilled. Several organizations additionally provide information about gambling dependancy and therapy choices. "Since they are unlawful in North Carolina, these companies don't report back to} any group could be} no|and there's no} client safety 바카라사이트 to make sure the video games are honest and lawful," Bean said. "These unlawful companies do not pay taxes, as different legal companies are required to do, and do not provide customers with information about compulsive gambling choices and sources."
OdpovědětVymazat