čtvrtek 11. června 2026

NE KAŽDÝ SE PŘIZNÁ

 Během polistopadového vývoje se „z kapitalistické ciziny“ do našeho trestního řízení dostaly dříve neznámé prvky, použitelné k rychlejšímu dosažení žádoucího výsledku. Najednou je možné, aby se „hříšníci“ domlouvali se svými pronásledovali, co jim vynese rychlé doznání, nejlépe navíc vylepšené odhalením spolupachatelů. Nabízené „zboží“ nemusí být vždy úplně čisté, ale „kupující“ je většinou přijímají bez protestů, protože „účel světí prostředky“. Přijetí těchto novinek nebylo hned od začátku radostné: byly pochybnosti o mravnosti takových postupů. 

Ale jen někteří obvinění jsou ochotni směnit své pokání za vlídnější úsměv soudce. Každá osobnost je jiná. Například před pár dny se vynořily zprávy o dohodě tří automobilových závodníků s příslušnými orgány o přiznání účasti na podvodech obv. Pavla Buráně. Určitě počítají s odměnou v podobě mírného trestu. Ale způsob myšlení jejich protějšku je úplně jiný, takže od něho se nedá čekat, že by je následoval, byť také by mohl přispět ke zrychlení řízení. Jeho přirozenosti ale odpovídá zpochybňování jejich svědectví a popírání důvěryhodnosti policie, čili popření „čistoty zboží“. Ostatně stejně se chová i v obchodněprávním řízení, v němž čelí žalobě o vymožení obrovského dluhu. Dvakrát jsem slyšel před trestním soudem jeho potvrzení o reálnosti dluhu, takže bych se nedivil, kdyby začal splácet, aby si vylepšil osobnostní profil. Ale nesplácí, ač prostředky asi má. V této fázi jeho trestního řízení a bez znalosti důkazní situace mohu pouze předjímat, že boj žalobce s obhajobou bude tvrdý a výsledek nejistý. 

Jiné situace lze vypozorovat v „kauze Jesenice“, ke které se stále občas vracím. Jde v ní o brutální vydírání zlínských podnikatelů Lebánkových. Zadavatel vydírání, recidivista Roman Šulyok ze zásady nikdy nespolupracoval s policií. Usvědčen z útoku na Lebánky mlčel a policie bez jeho pomoci nedokázala ztotožnit podstatnou část pachatelů. Ale během dlouhých let ve vězení hříšník přece jen přemýšlel a nakonec se rozhodl vykoupit si zkrácení trestu vstřícností k policii. V řízení o podmíněné propuštění z výkonu trestu mu to zcela legálně vyneslo zkrácení trestu o tři roky. Ale v tomto případě příslušné orgány poskytnutou výhodu promrhaly. Klíčovou postavou mezi podezřelými je policista, který měl naverbovat „zakuklence“, již se dopouštěli násilí na Lebáncích a „kajícník“ na něj přesvědčivě ukázal výpovědí před soudem „jako svědek pod přísahou“. Bylo jistě na místě vytěžit ho k jejich ztotožnění. Když se mi vyšetřovatel pochlubil, že zná jeho totožnost, poradil jsem mu, aby ho předvolal k podání vysvětlení, vyzval ho k odtajnění totožnosti zakuklenců  a popř. aby si pomohl uvalením koluzní vazby, pokud by policista rychle nepochopil, co se sluší a patří. Ale vyšetřovatel mi odpověděl, že se jedná o policistu, který „dlouho a dobře slouží“ a drsné zacházení si nezaslouží. Rozhovor mezi námi proběhl na jaře r.2021. Policista se ale k podání musel dostavit až 7. června 2024, jako poslední ze všech, a všechna obvinění proti němu popřel. Podle mého názoru nevěřil mu ani vyslýchající. Ale tím to zatím skončilo. Po jeho výslechu GIBS trestní řízení odložila. Od takového člověka nelze očekávat, že se zítra dobrovolně dostaví na GIBS a přijde i se seznamem „zakuklenců“. Je si jistý, že někdo nad ním drží ochrannou ruku a zajistí mu beztrestnost promlčením. Jeho chování má ale „háčky“: jsou lidé, kteří kvůli jeho ochraně mají stále větší nepříjemnosti, za což mu jistě nebudou vděční. Celkový dopad na něho a ochránce jako celek může být horší než „obchod“ se státním zástupcem. Mimo to ho asi nečeká vysoký trest, protože jde o starou záležitost a do účasti na vydírání se nechal vlákat vyprávěním Romana Šulyoka, že ho Lebánkové okradli. Měl přece ušlechtilý úmysl pomoci okradenému kamarádovi. 

Ale nezbývá než nechat věcem volný průběh. Možná  se ještě dočkáme my i oni různých překvápek. Howgh

==========================================================================V knihkupectvích jsou ještě zbytky prvního knižního vydání mé knihy Škůdci v taláru. Na webu https://www.bezvydavatele.cz/book.php?Id=1573  jsem uveřejnil druhý díl. Ten již ale vyšel  i v „papírové“ formě. 

Upozorňuji na zajímavé filozoficko-právnické články na webu spolku Chamurappi www.chamurappi.eu v sekci Texty JUDr. Oldřicha Heina. Zvláště upozorňuji na příručku Přehled antické filozofie. Autor je mimořádně vzdělaný právník s praxí prokurátora, státního zástupce, bankovního právníka.

 

pátek 5. června 2026

KDYŽ DVA OBVINĚNÍ ŘÍKAJÍ TOTÉŽ, NEMUSÍ TO BÝT TOTÉŽ

V posledních dnech jsem zaznamenal rozhořčenou kritiku chování našich orgánů činných v trestním řízení hned dvěma postiženými, kteří mají s příslušnými úřady nevyřízené účty. Jejich stížnosti se týkají obecného stavu orgánů a lze je shrnout zhruba takto: Orgány jsou podjaté proti obviněným. Koho chtějí odsoudit, toho odsoudí, koho chtějí chránit, toho ochrání. Skutková zjištění vykládají účelově v neprospěch obviněných. Nemají-li důkazy, vyrobí si je. Nehodící se důkazy zatajují. Vyšší orgány zasahují do rozhodování podřízených svévolně tu ve prospěch, tu v neprospěch obviněných. Občan nemá šanci ubránit se proti bezpráví. Orgány činné v trestním řízení jako celek ohrožují bezpečnost občanů. 

Jako justiční potížista, který se od r.2005 zabývá podporou postižených justičními nepřístojnostmi, musím potvrdit, že v jednotlivých případech může skutečnost odpovídat výše uvedenému popisu. Jsem ale přesvědčen, že se jedná o ojedinělá selhání. Oba výše zmínění stěžovatelé se domnívají, že jejich případy patří právě k těm výjimečným a projevují se v nich všechny  možné neduhy trestního řízení. Jejich pohled je ale ryze subjektivní a příjemci jejich poselství by k nim proto měli přistupovat s nejvyšší opatrností. 

Zaujal mě časový souběh vystoupení obou stěžovatelů: svým způsobem patří k sobě. Jsou to pánové Tomio Okamura a Pavel Buráň. Stýkali se v době předvolební kampaně, kdy miliardář podporoval obě politické strany, jež se nakonec staly přívěškem ANO ve vládní koalici. 

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura se obsáhle vyjádřil k poměrům v trestním řízení na semináři Spolku Šalamoun v Poslanecké sněmovně dne 27.května 2026. Záznam přinesly Parlamentní listy (viz 1/).Pavel Buráň jej pohotově převzal na své internetové stránky (viz 2/). Tomio Okamura pak své myšlenky dále rozvíjel v komentáři k rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 nad SPD. 

Považuji za nepřístojnost, že vysoký ústavní činitel tímto způsobem znevěrohodňuje v očích občanů orgány vymáhání práva, ač vychází jen ze své subjektivně vnímané zkušenosti. Současně se domnívám, že jde o projev nadbytečné hysterie. Rozsudek nad SPD není pravomocný, takže zatím má pouze hodnotu pošpiněného papíru. Nelze vyloučit, že SPD nakonec dosáhne zproštění cestou použití řádných a mimořádných opravných prostředků. 

Jako projev soudcovské zvůle hodnotím odsouzení obžalovaných v jiné kauze za nezaplacení milionové daně, kterou prokazatelně zaplatili. V kauze SPD je ale situace značně odlišná. Proti sobě stojí názor soudu proti mínění obviněných. Soudci i obvinění jsou lidé omylní. Mýlit se může jedna i druhá strana. Osobně se neztotožňuji se stanoviskem soudu, protože ve mně předmětné  plakáty nevyvolávají nic než znechucení nad nevkusem jejich šiřitelů. Myslím, že Tomio Okamura jako významný politik měl s odsuzováním justice počkat na výsledek dalšího řízení, pokud by se bez něho vůbec neobešel. 

Zcela jiný je případ jeho podporovatele, obv. Pavla Buráně, který dne 3. června 2026 poskytl rozhovor Parlamentním listům (viz 3/) , v němž v podstatě zopakoval všechny možné útoky na orgány činné v trestním řízení, vyslovené již dříve. Zaslepený nenávistí k bývalému společníkovi Jaroslavu Novotnému si ani nevšiml, že jeho trestní stíhání vyvolal Finančně analytický úřad dříve, než on sám spustil intriku, vedoucí k zahájení víceletého trestního řízení proti pěti nevinným obětem. Zaslepuje čtenáře odkazem na důkazy, jež nemohou znát, protože nemají přístup do spisu a vykládá je účelově nesprávně (znám spis stejně dobře jako on). Je zjevně v úzkých: nepodařilo se mu dostat „do tepláků“ oklamaného společníka, jemuž dodnes nedoplatil kupní cenu za jeho polovinu firmy, čelí obchodněprávní žalobě na vymožení obrovské pohledávky a NCOZ se chystá k uzavření trestního stíhání pro daňový podvod se škodou cca 120 milionů Kč. Zapomněl ještě na stíhání kvůli podplacení svědka. Za jeho neštěstí podle jeho názoru odpovídá olomoucká justice. Pořád doufá, že ho někdo nějakou mimosoudní cestou zachrání, když uvěří jeho bajce o únosu bez únosců. 

Neznám spis NCOZ, nicméně z vlastních projevů páně Buráňových soudím, že jeho naděje na zprošťující rozsudek je podstatně menší než je tomu v případě Tomia Okamury a SPD. Na základě vlastní blogerské zkušenosti nevěřím na možnost články  dopředu ovlivnit rozhodnutí orgánů vymáhání práva. Nemyslím, že napadané olomoucké justiční orgány vyjdou vstříc obv. Pavlu Buráňovi či že by se dokonce nechaly zastrašit. Nechápu proto smysl takto vedené medializace. 

Odkazy : 

1/Parlamentní listy 28.5.2026, Radek Kotas: „Nelze to tolerovat.“ Babiš jako příklad.

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/-Nelze-to-tolerovat-Babis-jako-priklad-Bomba-o-stavu-ceske-spravedlnosti-791957

2/Web Pavla Buráně, „Nelze to tolerovat.“ Babiš jako příklad.

https://www.pavelburan.cz/l/nelze-to-tolerovat/

3/Parlamentní listy 3.6.2026, Jan Procházka, Závodníci rally přiznali obří podvody

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Zavodnici-rally-priznali-obri-podvody-Pouhe-podminky-jsou-davno-dohodnute-odmeny-za-krive-svedectvi-tvrdi-Buran-792235                                                               =========================================================================

V knihkupectvích jsou ještě zbytky prvního knižního vydání mé knihy Škůdci v taláru. Na webu https://www.bezvydavatele.cz/book.php?Id=1573  jsem uveřejnil druhý díl. Ten již ale vyšel  i v „papírové“ formě. 

Upozorňuji na zajímavé filozoficko-právnické články na webu spolku Chamurappi www.chamurappi.eu v sekci Texty JUDr. Oldřicha Heina. Zvláště upozorňuji na příručku Přehled antické filozofie. Autor je mimořádně vzdělaný právník s praxí prokurátora, státního zástupce, bankovního právníka.