Od roku 2017 jsem sledoval a provázel komentáři hororový proces u zlínské pobočky Krajského soudu Brno proti manželům Novotným, kteří měli nechat unést do své vily veledlužníka Pavla Buráně, jehož pak najatí zakuklenci pohrůžkou usmrcení přinutili k podpisu listin, jejichž podpisem se zhoršilo jeho postavení dlužníka. Při prvním seznámení s případem mě zaujalo, že ho údajně ohrožovali současně přiložením hlavně pistole k hlavě a přiložením ke krku jehly injekční stříkačky s neznámou tekutinou, což ve mně vzbudilo pochybnost o reálnosti popsané události.
Motivem Novotných mělo být přinucení
Pavla Buráně ke splacení obrovského dluhu, k čemuž se dosud neměl.
Zakuklenci měli být čtyři, ale
přepadení na silnici se zúčastnili jen tři. Čtvrtý se prý pohyboval pouze ve
vile a policie jej nedokázala identifikovat, pokud se o to vůbec pokusila.
Proces se z počátku vyvíjel pro Novotné hrozivě. Ještě 17. prosince r.2019 je senát Radomíra Koudely odsoudil k sedmi a čtyřem letům odnětí svobody, i když současně zprostil obžaloby domnělé zakuklence. Uvěřil tedy, že obžalovaní spáchali žalované skutky, i když bez pomocníků to nebylo možné. Po vyhlášení rozsudku mi předseda senátu v předsálí sdělil, že je nešťastný z toho, že musel vyhlásit tento rozsudek. Od té doby přemýšlím, co myslel slovem musel.
Vrchní soud v Olomouci k odvolání
obžalovaných zrušil rozsudek takovým způsobem, že z jeho argumentace nezůstal
kámen na kameni. Věc vrátil k novému projednání do Zlína, přičemž stanovil
nalézacímu soudu závazné pokyny k doplnění dokazování a rozhodl, že případ má
soud projednat ve změněném složení senátu. Ze senátu shodou okolností vypadl
přísedící, který se zapletl do trestné činnosti ke škodě obžalovaných
Novotných. Předseda senátu Radomír Koudela si tak mohl případ ponechat. Se
závaznými pokyny odvolacího soudu si hlavu nelámal a během jediného dopoledne
se dopracoval ke zprošťujícímu rozsudku s tím, že se skutek nestal. Rozhodnutí
opřel o podřízenost právnímu názoru odvolacího soudu, ale současně v jeho
odůvodnění dal jednoznačně najevo, že je nadále přesvědčen o vině obžalovaných.
Žalobce Petr Matoušek nabádal
předsedu senátu, aby se nenechal ovlivnit názorem odvolacího soudu. Když
nedosáhl svého, podal odvolání.
Vrchní soud v Olomouci rozhodoval již
dvakrát v neveřejném zasedání o odvolání
obžalovaných. Vždy jim vyhověl vrácením věci k novému projednání a
zadáním pokynů, jež soudce Radomír Koudela většinou ignoroval. Odvolání
státního zástupce se Vrchní soud rozhodl projednat veřejně.
Veřejné zasedání mělo standardní
průběh. Jednání uvedl předseda senátu Vladislav Šlapák podáním zprávy o stavu
projednávané kauzy. Šel do podrobností ve větší míře než je dle mé zkušenosti obvyklé.
Následovala vystoupení státního zástupce, obhájců, obžalovaného a zmocněnce poškozeného. Při jeho vystoupení
došlo i na zmínku o podáních, jež poslal soudu pan poškozený. Poškozený nemá ze
zákona právo na odvolání proti zprošťujícímu rozsudku, ale Pavel Buráň pocítil
nutkání nějakým způsobem své názory soudu sdělit. Jeho zmocněnec zřejmě nebyl z jeho
samostatnosti příliš šťasten.
Páni soudci naslouchali všem projevům
soustředěně. Po jejich skončení předseda senátu v 10:10 vyhlásil přestávku
na poradu senátu do 12:00. Po přestávce nejdříve vyrozuměl přítomné o usnesení,
jímž senát zamítl návrhy poškozeného Pavla Buráně na doplnění dokazování jako nadbytečné.
Následně přednesl usnesení, jímž senát zamítl odvolání státního zástupce Petra
Matouška. V odůvodnění probral jednotlivě body odvolání a postupně je zvrátil s matematickou
přesností. Upozornil, že se soud v tomto případě zabývá rozsudkem v této věci již
potřetí, což přispívá k hloubce jeho poznání. Základním důvodem rozhodnutí
pro něj byla nevěrohodnost výpovědí pana poškozeného a smrsknutí důkazní
situace do polohy jeho ničím nepodloženého vyprávění: kromě něho nikdo neviděl
zakuklence, bez nichž by Novotní nedokázali provést ani únos, ani vydírání s použitím
násilí. Předseda senátu podotkl, že věrohodnost výpovědí Pavla Buráně snižuje i
jeho trestní stíhání pro podvod se škodou 140 mil. Kč.
Rozsudek senátu předsedy Radomíra
Koudely zlínské pobočky Krajského soudu Brno
z 16. února 2022 tak nabyl právní moc a žádný další řádný nápravný prostředek
neexistuje.Skončilo osmileté trýznění
obžalovaných.
Veřejnému projednání odvolání
státního zástupce Petra Matouška předcházela desinformační kampaň ve prospěch
obhajoby veledlužníka Pavla Buráně. Zapojilo se do ní (jistě zcela nezištně) Radio
Xaver a Česká justice, popř. několik novinářů zvučných jmen: Marie Formáčková, Jan
Hrbáček, Luboš Xaver Veselý, Petr Dimun, K podpoře Pavla Buráně se přihlásil
spolek Šalamoun. Vyjádřil jsem se ke kampani
článkem
Nákup mediálního obrazu z 11.prosince 2022, dostupným na mém blogu a webu
spolku Chamurappi z.s.. Ctím svobodu slova účinkujících v kampani, přesto
považuji za nutné využít své (vydavatelem občas omezované) svobody slova ke sdělení
názoru, že prokazují čtenářům špatnou službu šířením nepravdivých informací,
některých až povahy pomluvy. Veřejnost je proti nim bezbranná, protože například
ne každý měl stejnou možnost jako já, aby si vyslechl potvrzení o reálnosti
dluhu přímo z úst veledlužníka Pavla Buráně. Stejně tak veřejnosti
neprospěje zpochybňování přípustnosti rozdílnosti názorů soudů 1. a 2. stupně
jako by šlo o něco nenormálního: je to dáno zákonem a ostatně jde o účelné
opatření, směřující ke snížení hrozby následků chybných soudních rozhodnutí.
Připomenu i jistou komičnost událostí:
proti zproštění obžaloby se postavil žalobce, který podporou zproštění „zakuklenců“
přispěl k zhroucení konstrukce žalobních důkazů a nepřímo podpořil vývoj
ve prospěch odsouzených. Může si teď říkat : vše, o co člověk usiluje, se může
obrátit proti němu😊
==========================================================================
Již vyšla „papírová“ verze mé knihy ŠKŮDCI V TALÁRU,
dosud dostupné pouze v digitální podobě. Knihu jsem zasvětil památce dobrého
člověka JUDr. Pavla Kučery. Předmluvu napsala Alena Vitásková. Její obsah je
trestí zkušeností a poznatků, postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s
orgány činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují
obviněné. Zvlášť zajímavé „škůdce“ uvádím s plnými jmény, jejich oběti až na
výjimky pouze s iniciálami. Kniha je dostupná v knihkupectvích nebo přímo u
vydavatele OLYMPIA na adrese sklad@iolympia.cz nebo info@iolympia.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat