Václav Moravec a jeho „Otázky“ bývá
často předmětem kritiky a návrhů na zrušení pořadu a popřípadě i jeho
propuštění. Přesto stále zůstává na programu. Jeho sebevědomé úvodní sdělení,
že Otázky otvírají témata, o nichž se po jejich odvysílání bude mluvit, je
zjevně nesmyslné a oprávněně dráždilo již prezidenta Václava Klause. Mluví se
v nich až na výjimky vždy o věcech již otevřených.
Jednou za uherský rok se na pořad
dostávají záležitosti resortu spravedlnosti. Poměrně řídký výskyt pořadů tohoto
typu je úměrný obecnému nezájmu politické věrchušky a s ní souznícího
vedení České televize o poměry v něm.
Václav Moravec si tentokrát pozval pozoruhodné
osobnosti, nesporně způsobilé zajímavých vyjádření: předsedu Ústavně právního
výboru Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka, ministra spravedlnosti Pavla Blažka
a senátora Václava Lásku. Dobrý výběr ovšem přinesl přehuštění pořadu
myšlenkami a informacemi, které možná způsobilo nesrozumitelnost pro běžného
diváka. Když je něčeho hodně, může toho být příliš.
Za daného stavu věci nemá smysl,
abych uváděl úplný přehled témat, jež přišla na přetřes. Omezím se na pár
okrajových poznámek.
Zvlášť oceňuji, že Václav Moravec pozval
senátora Václava Lásku. Jeho myšlení je poznamenáno dlouholetou praxí
policisty. Proto vidí věci bez okras, jaké jsou: upozornil na neúnosnost stavu,
v němž trestní řízení po 30 letech
od „Sametu“ stále probíhá podle nesčetněkrát novelizovaného trestního řádu
z r. 1961 a ani současná vláda nesplní slib předložit do Poslanecké
sněmovny nový ucelený kodex. Vyvolal tím debatu, z které vyplývá, že by nový
kodex sice všichni chtěli, ale kvůli nemožnosti dosažení dohody zainteresovaných
stran na podrobnostech se musíme spokojit s předložením další, tentokrát
zásadní novely ke konci letošního roku.
S výhradami ke stavu trestního
řádu souvisí i Láskovo mínění o předčasnosti projednávání novely zákona o
státním zastupitelství, která postrádá smysl, pokud trestní řád nevymezí jednoznačně
postavení státních zástupců v trestním řízení.
Obnažení nezpůsobilosti politických
vrstev řešit koncepčně vývoj v resortu spravedlnosti završil senátor
Václav Láska upozorněním, že na zavedení hlídacích náramků čekáme neomluvitelně
dlouho. K tomuto bodu ministr Pavel Blažek podal optimistickou zprávu
o snad úspěšném dokončení jednání s dodavatelem.
Z jednotlivostí musela
samozřejmě přijít na přetřes „žhavá současnost“: vrácení kauzy Čapí hnízdo
Městskému soudu v Praze usnesením neveřejného zasedání senátu Vrchního
soudu v Praze. Veřejnost projevuje netrpělivost kvůli neznalosti důvodů,
jež soudce Vrchního soudu přivedly k rozhodnutí. Vejdou ve známost až po
vydání písemného vyhotovení rozhodnutí, jež ovšem dostanou do rukou nejdříve
strany řízení, a to nejdříve za měsíc.
Nemohu si na tomto místě odpustit
poznámku k vývoji státního zástupce Jaroslava Šarocha. Jeho původní
stanovisko ve věci bylo zastavení trestního stíhání všech obviněných. Až po
rozhodnutí nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana zahrnul do dokazování
ostudné zneužití výpovědí Andreje Babiše ml. a nakonec podal obžalobu, která
v očích senátu Jana Šotta neobstála. Jeho právo odvolat se je
nezpochybnitelné, ale vzhledem k vývoji jeho myšlení mě jeho uplatnění
překvapuje, neboť tak trochu popřel sám sebe.
Pro úplnost dodávám, že sám jsem v článku z 9.ledna 2023
prohlásil, že nebudu překvapen, pokud se žalobce odvolá. Ale samozřejmě jsem
neměl k disposici písemné vyhotovení rozsudku.
Ministr Pavel Blažek se
k vrácení kauzy Čapí hnízdo vyjádřil, že jde o obvyklý postup. V té
souvislosti se ale rozproudila debata o příčinách neúnosné délky trestního
řízení. V případě kauzy Čapí hnízdo se účastníci pozastavili nad
neobvyklou délkou přípravného řízení. Ale ministr Pavel Blažek připustil, že
vracení věcí odvolacím soudem na první stupeň může být projevem alibismu a ve
výsledku vyvolává průtahy. Slíbil, že novela trestního řádu bude obsahovat
ustanovení, jež zpřísní podmínky pro vracení věci odvolacím soudem.
V tomto ohledu jsem ale jako laik skeptický: pokud by měl odvolací soud o
věci sám rozhodnout, musí být důkazní situace jednoznačná, nevyžadující
doplnění dokazování. Mám dojem, že dosažení takového stavu spisu není
samozřejmostí.
Debata se dotkla i přípravy novely
zákona o státním zastupitelství, jejíž projednání
má být podle Václava Moravce uzavřením vývoje „od Blažka po Blažka“. Je totiž trapnou skutečností, že Pavel Blažek
v době svého prvního mandátu stáhl z Poslanecké sněmovny předlohu
nového komplexního zákona o státním zastupitelství (nikoli novelu, jak si myslí
neomylný VM), když zjistil, že by návrh stejně neprošel. Dnes předkládá pouze
novelu a i kolem ní je spousta nejistot. Před ním to neúspěšně zkusila Marie
Benešová, která se kdysi zasloužila o stažení návrhu nového zákona.
Sporným bodem novely je délka
funkčního období vedoucího státního zástupce. Novela počítá se sedmi lety, ale
Igor Stříž požaduje 10 let, což je délka funkčního období předsedy soudu.
Nebere ovšem do úvahy rozdílnost povahy práce předsedy soudu a vedoucího
státního zástupce. Předseda soudu nemá možnost zasahovat do rozhodovací
činnosti soudců, kteří jsou na něm v tomto ohledu nezávislí. Největší
rozpaky vyvolává způsob odvolávání nejvyššího státního zástupce. Novela počítá
s „dvojkolejností“. Ponechává vládě právo odvolat nejvyššího státního zástupce
bez udání důvodů (s možným přezkumem Nejvyšším správním soudem), ale vedle toho
připouští odvolání na základě výsledku kárného řízení. Jako laik soudím, že
vládě, která odpovídá za činnost státního zastupitelství, přísluší právo na
odvolání nejvyššího státního zástupce. Ostatně v Evropě je takové řešení
běžné.
Ministr Pavel Blažek se zmínil o
záměru na změnu trestní politiky v ukládání trestů: trestními sazbami je
třeba odlišit násilné jednání od ostatních druhů trestné činnosti. V této
souvislosti padla i zmínka o možném zachování trestnosti neplacení výživného.
Václav Láska to má jasné: je to věc pro exekuční řízení. Proti tomu namítám, že
mezi neplatiči výživného jsou asociální jedinci, z nichž exekutor nikdy
nic nevyrazí, protože nikdy nebudou mít z čeho platit. Hrozba vězením
možná aspoň některé z nich přiměje k slušnějšímu chování.
Debatující se hladce shodli na
odmítavém stanovisku k návrhu na zřízení parlamentní vyšetřovací komise,
která by se zabývala děním na Hradě v době působení prezidenta Miloše
Zemana: žádná parlamentní vyšetřovací komise nikdy nic nevyšetřila. Radek
Vondráček upozornil, že smysl mělo
zřízení Vyšetřovací komise pro vyšetření událostí 17.listopadu 1989, neboť
v té době nebylo možné pověřit úkolem orgány činné v trestním řízení,
spjaté s předlistopadovým režimem. Dnes jde o věc, kterou se má zabývat
BIS a orgány činné v trestním řízení a nějaké vyšetřování již běží.
Pozornosti neušlo setkání ministra
Pavla Blažka s bývalým poradcem prezidenta Miloše Zemana, lobbistou
Martinem Nejedlým. K věci jsem se vyjádřil 24.srpna 2023,
považuji ji za novináři nafouknutou „prkotinu“ a stanovisko neměním. Vidím ji
jako varování před návratem do předlistopadových poměrů, kdy v hospodě si
musel občan dávat pozor na jazyk, protože musel počítat s tím, že jej
pozoruje fízl.
Opět to byl Václav Láska, který sice
uznal nadhodnocení události médii, ale kladl Pavlu Blažkovi na srdce ohledy na
důvěryhodnost jeho politické strany. Hovořilo se také o právě probíhajícím
vnitrostranickém hlasování Pirátů o návrhu na podání výzvy předsedovi vlády
k odvolání Pavla Blažka z funkce. Pan ministr se opakovaně vyjádřil,
že v setkání s lobbistou důvod k resignaci nevidí, ale vyhnul se jasné odpovědi na opakované otázky, zda by na
výzvu Pirátů k resignaci odstoupil. Odmítl debaty s tím, že
stanovisko Pirátů bude známo až zítra.
K tomu podotýkám, že nejmenší
strany různých vládních koalic vždy používaly svou nepostradatelnost pro sestavení
vládní koalice k vydírání předsedů vlády a koaličních partnerů. Nikdy dříve to
ale nedosáhlo „pirátských“ rozměrů. Piráti si usurpovali naprosto nepřiměřený
podíl na moci výkonné a parlamentních funkcích. Překonávají nyní své předchůdce
i chutí mluvit větším koaličním partnerům do jejich personálních záležitostí:
je přece především na místě, aby ODS
jako delegující politická strana rozhodla, zda Pavla Blažka podrží či stáhne
z ministerského křesla.
Vyzvou-li Piráti po referendu Pavla
Blažka k resignaci a Petra Fialu k jeho odvolání, vyhrotí situaci do
krajnosti. Vyvstává otázka, co udělají, pokud Pavel Blažek neodstoupí a Petr
Fiala jej mandátu nezbaví. Opustí v takovém případě vládu a zbaví se
ostatních prebend? A padne-li vláda,
koho to potěší ?
Připomínám, že ústupky vyděračům se
většinou neosvědčují.
Na závěr projevuji přání, aby Česká
televize vracela problematiku resortu spravedlnosti do Otázek VM častěji ( když
už nesmyslně trvá na jejich nepostradatelnosti) a zejména aby politici konečně
pochopili, že resort je dlouhodobě zanedbaný a vyžaduje celkovou renovaci.
Ostatně každý politik se může stát „zákazníkem“ justice a pocítit důsledky
zanedbanosti na své kůži, čili péče o resort se může jednou v budoucnosti
vyplatit.
==========================================================================
V knihkupectvích jsou ještě
zbytky prvního knižního vydání mé knihy Škůdci v taláru. Na webu https://www.bezvydavatele.cz/book.php?Id=1573 jsem uveřejnil druhý díl. Ten již ale vyšel i v „papírové“ formě.
Upozorňuji na zajímavé
filozoficko-právnické články na webu spolku Chamurappi www.chamurappi.eu v
sekci Texty JUDr. Oldřicha Heina. Autor je mimořádně vzdělaný právník s praxí
prokurátora, státního zástupce, bankovního právníka.